Jób 10
čeština Bible svatá · 22 verses
- 1 Stýště se duši mé v životě mém, vypustím nad sebou naříkání své, mluviti budu v hořkosti duše své.
- 2 Dím Bohu: Neodsuzuj mne, oznam mi, proč se nesnadníš se mnou?
- 3 Jaký máš na tom užitek, že mne ssužuješ, že pohrdáš dílem rukou svých, a radu bezbožných osvěcuješ?
- 4 Zdali oči tělesné máš? Zdali tak, jako hledí člověk, ty hledíš?
- 5 Zdaž jsou jako dnové člověka dnové tvoji, a léta tvá podobná dnům lidským,
- 6 Že vyhledáváš nepravosti mé, a na hřích můj se vyptáváš?
- 7 Ty víš, žeť nejsem bezbožný, ačkoli není žádného, kdo by mne vytrhl z ruky tvé.
- 8 Ruce tvé sformovaly mne, a učinily mne, a teď pojednou všudy vůkol hubíš mne.
- 9 Pamětliv buď, prosím, že jsi mne jako hlinu učinil, a že v prach zase obrátíš mne.
- 10 Zdalis mne jako mléka neslil, a jako syření neshustil?
- 11 Kůží a masem přioděl jsi mne, a kostmi i žilami spojils mne.
- 12 Života z milosrdenství udělil jsi mi, přesto navštěvování tvé ostříhalo dýchání mého.
- 13 Ale toto skryl jsi v srdci svém; vím, žeť jest to při tobě.
- 14 Jakž zhřeším, hned mne šetříš, a od nepravosti mé neočišťuješ mne.
- 15 Jestliže jsem bezbožný, běda mně; pakliť jsem spravedlivý, ani tak nepozdvihnu hlavy, nasycen jsa hanbou, a vida trápení své,
- 16 Kteréhož vždy více přibývá. Honíš mne jako lev, a jedno po druhém divně se mnou zacházíš.
- 17 Obnovuješ svědky své proti mně, a rozmnožuješ rozhněvání své na mne; vojska jedna po druhých jsou proti mně.
- 18 Proč jsi jen z života vyvedl mne? Ó bych byl zahynul, aby mne bylo ani oko nevidělo,
- 19 A abych byl, jako by mne nikdy nebylo, z života do hrobu abych byl vnesen.
- 20 Zdaliž jest mnoho dnů mých? Ponechejž tedy a popusť mne, abych maličko pookřál,
- 21 Prvé než odejdu tam, odkudž se zase nenavrátím, do krajiny tmavé, anobrž stínu smrti,
- 22 Do krajiny, pravím, tmavé, kdež jest sama mrákota stínu smrti, a kdež není žádných proměn, ale sama pouhá mrákota.