Lukáš 1
čeština Bible svatá · 80 verses
- 1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
- 2 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
- 3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
- 4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
- 5 Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
- 6 Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
- 7 A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
- 8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
- 9 Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
- 10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
- 11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
- 12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
- 13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
- 14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
- 15 Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
- 16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
- 17 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
- 18 I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
- 19 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
- 20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
- 21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
- 22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
- 23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
- 24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
- 25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
- 26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
- 27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
- 28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
- 29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
- 30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
- 31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
- 32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
- 33 A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce.
- 34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
- 35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
- 36 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
- 37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
- 38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
- 39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
- 40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
- 41 I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
- 42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
- 43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
- 44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
- 45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
- 46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
- 47 A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
- 48 Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
- 49 Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
- 50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
- 51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
- 52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
- 53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
- 54 Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
- 55 (Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky.
- 56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
- 57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
- 58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
- 59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
- 60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
- 61 I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
- 62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
- 63 A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
- 64 A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
- 65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
- 66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
- 67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
- 68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
- 69 A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
- 70 Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků,
- 71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
- 72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
- 73 Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
- 74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
- 75 V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
- 76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
- 77 Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
- 78 Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
- 79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
- 80 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.